Po několikerém shlédnutí skialpového závodu Noc tuleních pásů skrz hledáček fotoaparátu (viz odkazy v okénku vedle) jsem se nechal poměrně snadno ukecat k~účasti. Konkrétně v~kratší trase, tzv. „B“, které je pořádána jako open, bez nutnosti registrace do pohárových závodů.

Účast v~kategorii open zahrnovala běh na botách z~kolonády v Jánských Lázních k~lanovce na Černou horu, vystoupání na lyžích po sjezdovce pod lanovkou až nahoru na Černou horu, sjezd pod Kolínskou boudu, krátká rovinka, dolů do Javořího dolu, zpět nahoru na ČH a definitivně dolů do Jánských lázní a~doklus do cíle. Vcelku žádné extra skialpinistické dovednosti, hlavně kondiční běh do kopce a~píchání po rovině.

Nedal jsem se tedy dvakrát pobízet, od Králíka jsem si zapůjčil pěkné lehké boty, lyže s~techem, z~běžek jsem si vzal hůlky, z~kola helmu a~šel jsem na to. V sobotu dopoledne před startem jsem si natrénoval nastupování do Králíkova techu, po obědě jsem se hodil do dresu a~už jsem běžel na start.

Běh se konal i~po startu, kdy jsem byl zvědavý, zda uběhnu ve skialpových skeletech těch 600~m do kopce. Neuběhl. Chvíli jsem popošel, nazul (podoledním tréninku napoprvé) a~vyrazil svoje tempo po sjezdovce nahoru. Přitom mě ještě stihl předejít nejen účastník školou povinný, ale i~první baba, tu jsem ještě chvíli sledoval, ale po chvíli jsem už ani nedohlédl. Vršek přišel docela brzy, na něm sudnání pásu, trochu bruslení, to jediné šlo s dlouhými hůlkami dobře, ostatní byl se skEjtovýma kůlama dost pain. Paradoxně nějvětší problém byl sjezd, kdy mě braly dost nečekaně křeče do stehen, takže u~potoka v~Javořím dole to bylo hodně pro diváky. Ze všech povzbuzujících komentářů vybírám „Tak teď jsme viděli prvního skutečného hobíka!“, orosily se mi totiž brýle a~nebyl jsem sto trefit směr…

Stoupání z~avořáku byla skutečná lahoda, několik mátoh jsem předešel, mírný sklon mi sednul a~cobydup jsem byl znova na ČH. Z~ní už stačilo „jen“ sjet dolů. Sjezd byl ale nekonečný, mlha a~křeče mě srazily o~několik lidí zpět, na neovladatelných brslenkách jsem se řítil do neznáma až mi tekly slzy. Nakonec jsem i~trochu bloudil, rozdělení sjezdovek nebylo označeno, ale trefil jsem to dobře a doklusal do cíle na 22. místě z 68 přihlášených v mé kategorii a~v~čase 2:17, což je pod hodinou a~půl, kterou jsem si tak představoval, bych na to mohl potřebovat.

Pěkná zkušenost, hustej závod. Moje dojmy si díky Katce a~Šimimu můžete přiblížit i~ve videu a~reportáži z~Beatu, obojí dole.

Pozor, audio obsahuje armádní slovo! No, video vlastně taky

FlowPlayer potřebuje pro toto video Macromedia Flash.