Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


nakole:achenkirch2008

Svátky v Achenkirchu

8. - 11. 5. 2008

Pobyt

Voda si na nás vzpomněl s~pozvánkou na druhý květnový prodloužený víkend, na nějž zamluvil ubytování v~penzionku Karlingerhof. Rádi jsme přijali, pevně rozhodnuti zaměřit se na kolo a~alespoň symbolicky dohnat letošní absenci Malorky, kde jsem byl sám.

achenkirch08.jpg Před odjezdem jsem měl trochu busy období, navíc se většina věcí dohodla na místech, kde jsme se nevyskytovali, takže sečteno s~tím, že jsem se nepřiměl k~hlubší úvaze o~trase odjezdu, vše vyústilo v~hodinovou sekeru, kterou jsme s~naloženou Lenkou a Vodouchovic nabrali na prezidentské vozidlo, které vleklo kromě prezidentského páru ještě Mykozse, KVP a~Tombára, ze Zličína. Holt, odjezd z~Prahy před prázdninami, navíc „chytře“ přes Komořany…

Zbytek cesty probíhal jakž takž, honili jsme se až do Německa, trochu zmateně jsme se shledávali u~pumpy, ale nakonec to dobře dopadlo a~už kolem půl druhé jsme byli na místě 8-)

Další čtení

Program pobytu byl vcelku jasný: každý dle chuti. Ve čtvrtek jsme tedy se Šnekoušem vyrazili na kolo, následováni zbytkem účastníků, kteří si to s~horami rozdávali vlastníma (v~případě KP naimpregnovanýma) nohama. Stejně tak v pátek i~sobotu, přičemž se pěší skupina během výletů různě štěpila na menší a~menší skupinky, v~pátek to bylo ještě doplněno výpadkem mobilů (vysílačky jsme měli dvě, což je při 10 účastnících náchylných k separaci skoro málo). My jsme se naštěstí neštěpili a~zůstali jsme po dobu všech výletů komplet.

Sobotu jsme uzavřeli grilovací session a~neděle zbyla na balení (to šlo hodně rychle, měli jsme na něj shodou různých okolností jen 20 minut), koupání a~trochu přesunů autem, jež nás asi měly předpřipravit na cestu domů. Tu jsme si plánovali jako dlouhé stání u~Mnichova, ovšem zácpa nastala podstatně dříve a~naopak na tepnách okolo bavorské metropole bylo klidno a~svižno.

Počasí nám přálo celé první tři dny, kdy nás nesmlouvavě spalovalo sluníčko do rána do večera. Poslední den, v~neděli, trochu zapršelo a~zahřmělo, ale to nebylo nic, co by nás nějak mohlo výrazně zaskočit.

Kolo

Trasy našich výletů jsem plánoval jako kopcovité, do 100~km. Bez zkušeností s~alpským terénem jsme spoléhali hlavně na Vodouchovu mapu1), které nabízela zeleně vyznačené bajkové trasy. Ty sice v terénu nebyly nijak výrazně značené2), ale poskytovali dobrou záruku smysluplné cesty pro náš stroj.

Bohužel, a~zde se projevil nedostatek zkušeností, v~mapách chyběl sníh, který ještě tvrdošíjně spočíval na severních svazích a výše položených místech. Naštěstí hned první výlet, čtvrteční, nás dostatečně poučil. První sedlo, Köglalm, bylo jen trošinku pod sněhem, který se dal hravě překonat, vesele jsme se na něm i vyfotili a~frčeli dál, směrem na Rotwandlhütte. Na tu jsme stoupali z~jižní strany, takže jsme hranice sněhu dosáhli poměrně vysoko a~místo, abychom se otočili a jeli jinak, sveřepě jsme pokračovali dál. Šlo to čím dál hůře, kolo se téměř muselo nést, navíc MTB tretry jsou spíš sandály, než zavřené boty, takže neposkytují žádnou tepelnou ochranu. Po dvou hodinách zoufalého plazení nás přivítalo sedlo, kompletně pod sněhem, úplný firnový ráj a~to minimálně ještě na další dva měsíce. V~tu chvíli jsme za sebou měli krátké zabloudění, s~sebou vybitou navigaci a před sebou další hodinu pochodu směrem dolů — po severní straně pokryté sněhem mnohem níže, než byla jižní strana. Domů jsme nakonec dorazili po cca 8 hodinách. Vcelku překvapivě jsme to ani neodskákali zdravotně, ani K. si neodrovnala achilovky, což je po třech hodinách chození (skoro) naboso ve sněhu malý zázrak.

V pátek jsme tedy zamířili na teoreticky méně zasněžené místo, ale i~zde byl sníh. Naštěstí pro nás ale byla cesta pravidelně pluhována a~tedy i~sjízdná. Nakonec jsme ale stejně museli ustoupit a~vydat se mimo plán i~mapu. Odměnou byla super soutěska a~z~ní ostrý výjezd do Steinbergu. Z něho to už bylo do penzionku kousek.

Poslední výlet, sobotní, jsme dlouho zvažovali. Na jih od Achenkirchu je velmi lákavé sedlo, ale zároveň nepochybně lákavé i~pro sníh, proto nás raději přitáhla trochu delší trasa po silnici tam a~zpět, v~jejímž středu byl 30~km terénní kus. Ten nám dosavadní šotolinové cesty doplnil o~skvělou kozí stezku proloženou několika suťovými poli. Ideální trénink na Beskidi MTB Trophy. Tou dobou panovaly podle všeho ideální podmínky pro sportovce všech ražení, cestou jsme dokonce potkávali skialpinisty, kteří si své nářadí vezli nahoru/dolů na kole!

V~číslech by naše výlety vypadaly asi takto

den ujeto [km] průměr [km/h] převýšení [m]
8.5. 78.35 14.30 1660
9.5. 86.26 18.80 1340
10.5. 100.14 21.80 1185

Fotky

Fotky jsou stručným výběrem z~mé tvorby a~z~toho, jak nás zvládli vyfotit ostatní. Více obsažný komplet je (či v~krátké době bude) v~Žumpě

1) Kompass 26, 1:50.000
2) Sem tam byly jen drobné štítky s~čísly tras; mnohem podstatnější a~pro nás překvapivé bylo, že hlavně ve vyšších polohách jsou bajkeři drženi na trase zákazy vjezdu všude kolem, nebylo ale čeho litovat ;-)
nakole/achenkirch2008.txt · Poslední úprava: d/m/Y H:i autor: admin