Po jarním extempore v~roce 2006 a~následné rehabilitaci (1 + 2) přišel čas na vyndání šroubu a~uzavření celé peripetie. Stručné průběžné info o celé akci můžete sledovat právě na této stránce, kdo by chtěl Kačku potěšit SMSkou (mail též občas čte), dejte mi vědět, sdělím číslo (platí její stávající mobil).

Kačka: » Tak už můžu chodit bez berlí! « Dr. Šlégl totiž právě svolil k~tomu, že už není třeba si berlí dopomáhat. Narozdí od minulé operace si s~nimi K. zase tolik neužila, ale nejspíš to moc nevadí.

V~pátek za týden ji ještě čeká vyndání stehů a~třeba nám při tom udělají a~ukáží i~nějaký nový RTG, abychom se také poučili, jak vypadá kost s~dírou.

Kačka už je víceméně v normálním provozu (pokud za normální přijmete dvě francouzské hole a fakt, že v ruce nic nepřenesete, je to docela normální). Taky už zvládá sprchu, takže mohu nabídnout další sadu fotek, tentokrát hlavně pro otrlé

A jsme doma! Personál laskavě propustil Kačku ze spárů do domácího (samo)ošetřování. Ještě pár dní a~má povoleno zajít do sprchy a~21. by mohly být stehy a~pak už bez berlí.

Chystáte se na exkurzi na ortopedii? Dobrý nápad, ale spěchejte, v~pátek už tam Kačka bude jen do deseti hodin

Krátká zpráva z~ortopedie: K. už zase chodí.

Ranní návštěva mi prošla, sestra sice zavrčela „jen pozdravit“, jako že nemám obtěžovat dlouho, ale pak už neprudila. Nutno říci, že bych asi v~nemocnici skonal i~kdybych tam pobýval zdravý, přeci jen od budíčku čekat několik hodin na jídlo, to bych nezvládnul.

Kačka je ok, dneska by měla začít zase hopsat o~berlích a~ráno doktor dokonce naznačil, že by ji mohli zítra vyšoupnout domů.

Kačka už je opět v~pohodě, po 24h hladovění jí vrchní hladomorkyně (chytrá jak vrátná) opět povolila jídlo, konkrétně žmoulání rohlíku (po celkové anestezii je prý nutné ještě chvíli hladovět). Nožka je trochu přioteklá, ale s~posledním megaotokem se to nedá srovnat. K. už také přijímá návštěvy, takže máte-li cestu kolem, neváhejte a~jukněte do dveří pokoje 8 (viz níže).

Vyjmutý šroub je téměř kompletní, pouze silnější příčná část se k~nám nedostala, nejspíš na ní ulpěl kus tkáně, což šroub vylučuje z~vydání civilistovi. Domácí váha naměřila (se započítáním chybějícího kusu) těsně pod 250~g, takže se se výztuha ukázala těžší, než jsme si představovali. Člověk prostě nemá odhad, co má v~sobě Na sobě, což asi není z~fotek patrno, má dlouhý kus označen průměr 10~mm a~130°. Tenčí příčník je dlouhý 85~mm. To jsou tedy základní dostupná data o~vyndaném kusu, který s~námi více než rok zažíval plno věcí.

Kačka moc děkuje za pozdravy a~přání, ne všechny zvládne zodpovědět, zvláště ty SMSkové, ale to rozhodně neznamená, že by z~nich neměla radost, naopak, radostí nemůže psát!

A~je to venku! Kačka už je zpátky na pokoji, po krátkém pooperačním pobytu na JIP je zase „u sebe“. Šroub je venku a~vše ostatní se dá být v~pořádku.

Kačka najela na sál! Na poslední chvíli se objevila možnost výběru mezi celkovou a~lokální anestezií, tak se musíme nechat překvapit, jak to s ní (s~Kačkou i~anestezií ) dopadlo. Během dopolende už by to měla mít za sebou.

Aktualizovaná informace hovoří o~tom, že by se operace měla provést zítra (tj. ve středu) mezi prvními operovanými. Takže dnes (v~úterý) večer bude další, podle všeho už rutinní, nástup do postele.

Šnekouš odfrčel opět do svého pelechu v pokoji č. 8, oddělení 4, 6. patro, Ortopedické kliniky FN Bulovka. Oficiální návštěvní hodiny (15:00-17:30) jsou takový úlet, že to zatím beru jako pokus o~odrazení méně průbojných osob.

„Povolávací“ rozkaz přinesl datum nástupu 3.12., takže jsem Kačku dovezl na příjem na Bulovku ve stanovených 8 hodin. Na místě čekalo dalších 30 lidí, podobně jako při odjezdu na zájezd: každý svůj raneček a~někoho s~sebou, aby jim zamával. Jen všichni tak nějak tušili, že se jim na zájezdu „něco“ stane, takže si s~sebou pro jistotu nesli svoje berle či ortézy. Celé dění nemělo naprosto tah na branku, takže jsem to zabalil a~frčel do práce. Co se dělo potom, shrnuje Kačka ve svém příspěvku:

Jdeš na plánovanou operaci, máš stanovený termín nástupu a~hodinu, kdy se máš dostavit na příjem? Nenech se zmást… …systém je skutečně neuvěřitelný… hodinu čekáš u~jednoho přijmu, kde se tě jen nějaký doktor zeptá, jestli nemáš chřipku a~máš výsledky vyšetření, pak čekáš hodinu a~půl u~druhých dveří — taky na příjem (tady si sestra ověří tvou totožnost a~napíše si telefon), pak Tě pošlou do šatny, kde opět čekáš přes půl hodiny, než to s~Tebou šatnářka vyřídí, vezme si Tvoje oblečení, nechá Tě převlíct do pyžama,… dál se posuneš na oddělení… tam čekáš přes půl hodiny na sestru, která udělá příjem na oddělení, změří ti tlak… celý příjem ukončí tím, že si máš počkat na volnou postel… tak dřepíš v jídelně… pak si jdeš tedy vítězoslavně lehnout a~čekáš na ošetřujícího lékaře… ten po cca dvou hodinách dorazí a~řekne Ti, že zítra není na sále místo a~že jestli chceš, tak můžeš na propustku domů… tak zase čekáš na sestru, která s~Tebou tu propustku musí vyřídit a~která Tě pak pošle dolů do přízemí do šatny pro oblečení… jenže šatnářka tam není a~jen šťastnou náhodou Ti nějaká ochotná sestřička poradí, ať jdeš na dispečink nechat si šatnářku odněkud z~oddělení zavolat… bezva, zaraduješ se a~vyrazíš…radost Ti ale nevydrží dlouho, dispečerka Tě totiž zpraží slovy: „Ale to si chvíli počkejte, to já nikam volat nebudu“… chvíli se tedy dohaduješ, nakonec ji přesvědčíš a~už jen tedy čekáš, až se šatnářka dovalí… To se podaří po dvaceti minutách, takže hurá, bereš oblečení, vracíš se na oddělení, převlíkáš se… a~po více než šesti hodinách čekáním stráveného času pospícháš na tramvaj… zázrak, na tu prakticky nečekáš, k~Tvému neuvěřitelnému překvapení jede už za deset minut…