====== Malaga 2010: Jak jsme se měli ... ====== == 28. 2. - 10. 3. 2010 == {{tag>fotky kolo 2010}} Drobné postřehy z našeho 10ti denního pobytu v jižním Španělsku jsem pro lepší stravitelnost rozdělil na dvě části. Výlety na kole zvlášť od ostatních zážitků. Toto je stránka věnovaná právě těm ostatním zážitkům. ===== Cesta ===== Naše cesta do Malagy spočívala v dopravení se vlastními vozy na letiště ve Stuttgartu a odtamtud letadlem přímo do Malagy. Na poslední míli (nějakých 60 km) jsme se svěřili do péče SMSkami a mailem dohodnutého chlapíka "Mark & van". Cesta proběhla poměrně hladce, s výjimkou několika drobností. Předně, Stuttgart se ukázal jako místo s dosti problematicky vyřešeným parkováním, ve srovnání s Berlínem (Tegel) či Mnichovem rozhodně neobstojí. Další drobností byla naše kola. Odvážně jsem Q do kola, kromě jiných věcí, zabalil i bombičky CO2 na pumpování kol, to ovšem neprošlo. Paní za přepážkou pak chvíli trvalo, než dala zřetelněji najevo, o co přesně jí jde. V Malaze vše proběhlo nadmíru hladce, navzdory končícímu místnímu svátku a tomu úměrnému chaosu ve výstupní hale se nás Mark našel, naložil a odvezl. Stejně tak zpáteční cesta proběhla bez závažnějších komplikací, snad jen s tím rozdílem, že při našem příjezdu v Malaze lilo, při odjezdu svítilo po více jak týdnu slunce 8-) {{gallery>kolo:malaga2010:cesta?0&usethumbs&700X700}} ===== Bydlení ===== Ve Vélez-Malaga na nás čekal byt 3+1 s dvěma koupelnami, kuchyní, myčkou a přistýlkou. Vše plně v souladu s emailovu dohodou s majitelkou. Paní se projevila velmi operativní a vstřícná, takže už druhou noc přivezla pro Q jinou přistýlkovou matraci, protože ta původní se mrška krátce po půlnoci sfoukla. Byt byl pro pět cyklistů akorát, teoreticky bychom se tam i v šesti napěchovali, ale víc už ani ťuk. Kola se dala uložit dovnitř, krabice též. K bytu sice patřilo garážové stání, ale kdo by nechával mazlika někde na větru a dešti, že ano! Vytápění měly na starosti klimačky, takže nebyl problém jim po praní nastavit cílovou teplotu 30 a nechat je fénovat svršky i spodky. Teplou vodu zajišťovala karma na propan-butan, teplé vody tak bylo nekonečno, stačilo jen najít trochu cviku v ladění požadované teploty na výstupu. Kuchyňka byla trošku hůře vybavená nádobím, ale s trochou snažení a plánování jsme zvládli uklohnit i mořské příšery, uvařit čaj a kuskus, vše téměř naráz. {{gallery>kolo:malaga2010:bydleni?0&usethumbs&700X700}} ===== Město ===== Vélez-Malaga se ukázalo jako dobré místo na pobyt. Zásobené supermarkety v dosahu, bazén jsme po třech dnech též našli, rozumné výjezdy z města byly k dispozici na všechny světové strany. Dokonce jsme si na poslední večer vyrazili na opulentní hostinu do rybí restauračky. Q se prosíravě vybavila slovníkem, ovšem po pěti minutách měla utěr, obsluha v rámci předstírání kompatibility s angličtinou přihrála anglický jídelák vč. ujištění, že platí to, co je v něm. Tím ovšem chlapíkova schopnost dorozumět se s našincem skončila, následkem čehož jsme si se Šnekoušem objednali od plánovaných jídel velké porce. Výběr se ale vydařil a vše bylo skvostné. Chyběl jen odvoz domů. Z ostatních mít jsme navštívili, či spíše projeli řadu pěkných malých vesniček, některé byly tak malé, že ani neměli most přes potok. Ten prostě vedl po ulici a za vsi opět přecházel v potok, jak jej známe. Téměř v každém se ale našla nějaká baru podobná občerstvovna, takže jsme brzy měli seznam oblíbených míst pro zastávky :) Bohužel samotná Malaga nám odolala, přístup do ní se ukázal na kolech poměrně komplikovaný. Z jedné strany dálnice (tu jsme na chvíli také zkusili), z druhé šotolinová cesta a ze třetí strany silný provoz, nic, o co by člověk stál. {{gallery>kolo:malaga2010:mesto?0&usethumbs&700X700}} ===== Chlupíci ===== Chlupíků bylo všude plno a v podstatě každý měl svojí unikátní rasu! Žádný z nich ale nebyl zlobivý, takže jsme je za odměnu vyfotili. {{gallery>kolo:malaga2010:chlupíci?0&usethumbs&700X700}} ===== Flora ===== Z Malorky jsme zvyklí na polopouštní krajinu, s kaktusy, fíkusy, atp. Zde se krajina dosti měnila s nadmořskou výškou, takže od zelených údolí s citrusovníky, avokádovníky(!) u moře vše postupně přecházelo přes vinice do pustějších a výše položených olivových či mandlovníkových hájů. Mezi tím si lebedily agáve, opuncie a spousta dalšího. V Q se dokonce jednou nekontrolovatelně probudil biolog (nebo bioložka?) a posedla ji myšlenka, že nám předvede jak skvěle chutnají květy opuncie. Dalo to zabrat, ale nakonec se přeci jen našla kombinace květu a dobrovolníka, kteří se byli ochotni navzájem ochutnat 8-) {{gallery>kolo:malaga2010:flora?0&usethumbs&700X700}}