Dost možná poslední letošní závod jsem si odbyl hlavně jako záplatu za předchozí fiasko. Trochu jsem na to v~týdnu sednul, zahýbal jsem se i~jinak a pěkně jsem se vyspal, abych byl odpočatý. Ne všechno se podařilo, jak jsem plánoval, ale i~Lance má občas rozvázanou tkaničku, že ano , takže proč to vzdávat předem …

Ráno jsem cestou do Haloun ještě nabral Lukyna, ten se ze souboje se mnou vykroutil tím, že mu bylo v~týdnu zle, takže pojede koukat a~fotit, tak jsem mu alespoň natlačil vlastní foťák. Škoda, Luckyn má teď na konci sezóny formu a~jeho skalp by byl cenný.

Na místo jsme se dokulili chvíli před startem, takže jsem jen pořešil přihlášení a~tradá na start. Rozjetí, které jsem počítal realizovat velmi poctivě na hranici 3/4 hodiny, se jaksi smrsklo na pár minutek. Pořadatel sice chvíli postrádal doprovodný vůz, ale nastavených 10 minut jsem nevyužil, raději jsem pokecal s~Pebem a~Jirkou ze Šlapek. Dodali jsme si odvahy, Pebe ještě rychle vymrznul a~už se jelo. Ze začátku hezky v~balíku, po hlavní. V~davu jsem se tentokrát cítil o~dost lépe než posledně, pěkně jsem se vezl a~čekal, kdy to přijde. Ještě než to přišlo, tak v~protisměru přijela velká nákladní Tatra a~vpravdě si nás vychutnala, řidič ani nesundal nohu z plynu. Což asi mohl, i~když, bahno nebo krev, to je asi nastejno … Naštěstí je balík docela živý organizmus a~zůstal i po průjezdu tohodle experta, jen se zavlnil, natáhl a~bylo. No a~pak už to přišlo, cca na 12. se začalo stoupat, trochu jsem se začal dusit a~první ani druhý velký balík jsem nedal, ale udržel jsem na dohled takový malý zárodek. Ten jsem sjížděl další půlku okruhu (jely se dva), než jsem je nakonec s nasazením nejvyššího úsilí dojel.

Chvíli jsem jel s~nimi, hlavně tu část okruhu, která byla proti větru, ale nebylo to no, nějak jsme si nerozuměli ve střídání a~asi dvakrát jsem je musel dotahovat proti větru, holt jsme jeli spíš proti sobě, než abychom si pomáhali. V~tom samém kopci, jako na začátku (2. okruh), jsem už byl rozjetý a~relativně snadno jsem je nechal za sebou, ještě jsem na vrchu dojel uniknuvšího borce, ale ani ten se ke mě nepřidal, takže jsem dál pokračoval sám. Postupně jsem si dával víc a~víc, abych v~části po větru moc neztrácel, protože proti větru jsem neměl na balík nejmenší šanci. Kus před posledním, nepočítám-li cílovou „rovinku“, výraznějším kopcem mě dojel bouchač ze skupinky za mnou, že pojedeme spolu a~dotáhnem to sami do cíle, ale jeho tempo na mě bylo moc, snažil jsem se, ale ve chvíli, kdy bylo třeba překonat několikakilometrový úsek proti větru a~bylo by tedy vhodné těžit z toho, že jsme dva, jsem už nedokázal sekundovat. Balíku jsem sice ten kus ještě uvzdoroval, ale na závěrečném úseku se na mě pomalu dotahoval a~v~cílovém stoupání si mě dali. Tady už jsem moc nevzdoroval, jednak už nebylo moc z~čeho a~druhak jsem byl beztak spokojený s~výkonem, takže proč se honit (to tomhle postoji budu muset ještě zapracovat ).

V~cíli už v~době mého příjezdu panovala pohodová atmoška, spousta známých, mezi jinými i~Ondra z~týmu ze Spící panny, Tachič, který mě ještě stihnul sprdnout, že jezdím s~kapesníkem, kde že jsem to jako viděl, no a~tak podobně. Nakonec dorazila i~Zůza, včetně nového haircuttu. Nakoenc ji pro změnu zapomněli vyhlásit, už s~tím prý nešlo nic jiného dělat, než jí dát pohár útěchy ze Svijan, tak nakonec, proč ne, jen na fotkách není ne bedně, holt kdo jsi bez chyby, hoď tretrou